Korporátní dluhopisy: lákavý výnos nebo past na peníze?
Korporátní dluhopisy lákají mnohé investory vidinou vyššího zhodnocení, než jaké nabízejí třeba spořicí účty nebo státní dluhopisy. Kdo by odolal kupónu 8 či 10 % ročně, že ano? Jenže pozor – s výší úroku obvykle roste i riziko. Správně vybraný dluhopis může vašim úsporám pomoct, špatně vybraný se ale může proměnit v noční můru. Pojďme se tedy podívat, jaká jsou základní rizika nákupu jednotlivých korporátních dluhopisů, co si rozhodně ověřit u emitenta, a přidáme i příklad z praxe (kauza Solek), který mluví sám za sebe. Vše srozumitelně, zlehka ironicky a osobně – jako když si o tom povídám s klientem u kávy.
Dluhopis není vklad: aneb když Vy půjčujete firmě
Nejprve si ujasněme jednu věc: koupí korporátního dluhopisu půjčujete své peníze dané firmě. Tečka. Žádná magie v tom není. Dluhopis je vlastně dlužní úpis – vy jste věřitel, firma (emitent) je váš dlužník. Na oplátku dostáváte pravidelný úrok (kupón) a po splatnosti dluhopisu by vám firma měla vrátit celou půjčenou částku (jistinu). Bohužel „měla by vrátit“ neznamená „stoprocentně vrátí“. Pokud firma zkrachuje nebo se dostane do finančních potíží, může se stát, že nedostanete zpět ani korunu.
Na rozdíl od vkladu v bance není dluhopis nijak pojištěný. Když máte peníze na účtu nebo termínovaném vkladu, chrání vás zákonné pojištění vkladů až do ekvivalentu 100 000 EUR. U korporátního dluhopisu nic takového neexistuje. Riziko nesplacení je proto hlavní hrozba – ve chvíli, kdy firma nemá na výplatu úroků nebo splacení jistiny, máte prostě smůlu. Pokud dluhopis není nijak zajištěný (a většina menších emisí není), budete jen jedním z řady věřitelů v insolvenčním řízení a šance, že něco dostanete, je mizivá.
Lákavý úrok? Zpozorněte!
Často mi lidé říkají: „Tenhle dluhopis slibuje 10 % ročně garantovaně, to je super, ne?“ Jenže čím lákavější úrok, tím více bych zbystřil. V poslední době se u podobných nabídek roční výnos pohybuje kolem 10–12 %. Proč asi? Protože jinak by do nich nikdo neinvestoval – vysoký úrok je kompenzace za vysoké riziko. Solidní zavedené firmy si půjčují daleko levněji (například od bank nebo vydáním dluhopisů na burze s ratingem). Pokud nějaká malá neznámá firma nabízí 10 % a tváří se bezpečně, zbystřete dvojnásob. Může to znamenat, že jí banka odmítla půjčit kvůli nízké bonitě (není dostatečně důvěryhodná), a tak zkouší získat peníze od důvěřivých investorů. Odborníci takové emitenty trefně označují za “finanční šmejdy”, protože jejich praktiky připomínají pouťové prodejce předražených hrnců – marketingově vylíčí „skvělý a zaručený“ projekt, zamávají vám před nosem prospektem schváleným Českou národní bankou a čekají, kdo se chytí. Prospekt ČNB přitom není záruka bezpečí – ČNB jím jen potvrzuje, že emitent splnil formální náležitosti pro vydání dluhopisů, nikoli že firma dobře hospodaří.
Proč jsou jednotlivé korporátní dluhopisy rizikové?
- Není to spoření. Když se firmě nedaří, peníze zpátky nedostanete.
- Likvidita nula. Potřebujete peníze dřív? Prodat dluhopis většinou nepůjde.
- Zajištění často žádné. Většina dluhopisů je nezajištěná – když firma padne, padnou i vaše peníze.
- Vysoký úrok = vysoké riziko. Čím víc slibují, tím víc byste měli být podezřívaví.
Co si ověřit, než do něčeho takového dáte peníze?
- Cash flow. Má firma z čeho splácet?
- Zisky a tržby. Růst? Pokles? Žádné?
- Zadluženost. Jestli už dluží všem kolem, proč ne i vám, že.
- Majitelé. Kdo za firmou stojí a jakou má reputaci?
Případ z praxe: Solek aneb sluneční dluhopisy ve stínu problému
Abychom nemluvili jen teoreticky, podívejme se na aktuální kauzu Solek. Tahle česká solární společnost působící v Chile a dalších zemích vydala v minulých letech dluhopisy s výnosem okolo 6–8 % ročně. Z počátku vše vypadalo skvěle – investoři nadšeně financovali zelenou energetiku a těšili se na úroky. Jenže začátkem roku 2025 přišla studená sprcha: Solek oznámil, že není schopen včas splatit dluhopisy v objemu přes 200 miliónů Kč plus dlužné úroky. Doslova investorům napsali, že nemají dost peněžních prostředků na vyplacení jistiny ani úroků. Jinak řečeno – došly peníze. Firma se přitom během let masivně zadlužila; celkové dluhy narostly až na 9,8 miliardy Kč, což převyšuje hodnotu jejího majetku (poměr dluhu k majetku 103 %). Solek tak doplatil na agresivní expanzi financovanou dluhem a problémy s cash flow, o kterých se nějakou dobu šuškalo i předtím.
Co to znamená pro běžného investora, který si koupil jejich dluhopis? Momentálně čeká, jak se situace vyvine. Hovoří se o vstupu strategického investora, který by firmu převzal a dluhy zaplatil, ale jisté to není. Dluh je dluh – a když se situace pokazí, důvěra a hezký příběh vaše peníze nevrátí.
Plánujete si vzít hypotéku? Zavolejte mi.
Rád Vám pomohu.
Přemýšlíte, jak dojít k rentě nebo jak zainvestovat majetek pro nekonečnou rentu?
Rád Vám pomohu.
